Dostala jsem zajímavý dotaz, cože to je ono focení dle standardu plemene.
V poslední době je nebývalý nárůst psích fotografů. Mnoho z nich umí nafotit krásné emoční fotky v úžasných lokacích a většina z nich má focení jako koníčka.
Ale čím dál častěji za honbou efektnosti fotky a sbírání palců na FB vidím, že se úspěšný Multišampion presentuje fotkou, kde jsou vidět všechny jeho nedostatky. Laik si řekne krásná fotka, odborník se zhrozí, škarohlídek rozešle fotku dalším chovatelům s patřičným komentářem…Světlé oči (protože ten pronikavý pohled je přeci cool) jsou asi nejvíce v kurzu, spolu s různou hrbatostí a prapodivností v úhlení končetin.
Ve světě výstav a chovu se pohybuji již 20 let. Začínala jsem fotit pro radost nejdříve pro sebe a kamarády, poté ve výstavním kruhu. Spolu s tím jsem, také coby jako handler, odvystavovala sto a více psů různých plemen, nejvíce tedy dobrmanů. Vyběhala nejednoho Interšampiona/Šampiona, desítky Klubových vítězů aj. Získala velmi mnoho znalostí, jak psa dobře vystavit, jak psa nalákat a mnoho dalšího. Poznala jsem také obrovské množství chovatelů různých plemen. Z koníčka se stala práce…
A v čem tedy spočívá ono focení dle standardu plemene?
Je to vlastně jednoduché.
Vyfotit i VDčkového psa tak, aby vypadal ideálně jako ten Šampion.
Zdůraznit zvolením vhodného úhlu záběru jeho přednosti, umět ho postavit, vidět a eliminovat chyby a pak odevzdat fotku, která bude daného psa presentovat nejen na internetu, ale třeba v odborných publikacích či klubových Zpravodajích. Fotka vypadá většinou jednoduše a obyčejně. Někdy je to skoro až nadlidský úkol vyfotit psa tak, abych jej „nepoškodila“. Ale mě to baví. Krom finančního ohodnocení jsem pak ráda za slova, od vás máme nejlepší fotku toho našeho „Barona“. Pokud fotím ještě pro mne neznámé plemeno, vždy si nastuduji, jak by měl vypadat ideální jedinec a dle toho pak i fotím. Každé plemeno je něčím specifické a u každého je i vyžadován jiný styl postoje, natočení hlavy…
Pozn. Kupírování uší je v ČR zákonem zakázáno. Fotografie pouze ilustrují představitele plemene a ukázku mé práce a v žádném případě neslouží jako propagace týrání.
A o tom je tedy focení dle standardu plemene. Pokud se zadaří zajímavé prostředí a prima světlo, je to bonus navíc. Ne vždy to je , například v rámci výstav, možné.
Troufám si říci, že v ČR jsou fotografové, co se tím hlouběji zabývají, spočítatelní na prstech jedné ruky. Proto jestli chcete representativní chovatelské fotky, obracejte se vždy jen na „standardně zkušeného“ fotografa.
V případě zájmu o focení, neváhejte mě kontaktovat.
Za každou výstavní fotkou se skrývá mnoho práce.
